Týhle záhadě jsem chtěl už dávno přijít na kloub. Podle čeho si fotbalisti vybíraj skvělý auta, kterým následně totálně zničí pověst? Range Rover, Aston Martin, Audi R8, Bentley Continental… Je jenom jeden způsob, jak to zjistit – stát se fotbalistou. A tak když přišla možnost povozit se v kontíku GT, půjčil jsem si od kamaráda dres Sparty, od jinýho kamaráda bílý trenky, od třetího bílý podkolenky, nazul svoje boty na badminton a celej den jsem strávil v roli nadějnýho talentu letenskýho béčka. Dokonce jsem si na netu našel, co je to ofsajd, ale už jsem to zase zapomněl.
Výsledek experimentu? Kromě toho, že jsem vypadal jako idiot, vlastně nic moc. Až mě překvapilo, jak málo lidí mýmu úboru věnovalo pozornost. Možná to bylo právě tím magickým spojením fotbalu a Continentalu GT. Kdybych celej den jezdil po městě ve sparťanským dresu za volantem Peugeotu, asi bych byl za exota. Ale v Bentley? V Bentley to takhle prostě chodí a není třeba se nad tím pozastavovat. Rovnou přiznám, že o fotbalu a fotbalistech jsem se nedozvěděl vůbec nic, snad kromě toho, že Sparta by měla zapracovat na svý fanouškovský základně v Budějicích (i když do huby jsem nakonec nedostal). Zato o autě, o tom jsem se dozvěděl víc než dost.
Úplně nejvíc mi utkvěl jeden moment. Odstavil jsem contíka u několika pouťovejch atrakcí, že si uděláme pár fotek. Labutě, autíčka, kolotoče… znáte to. Vypadaly mimo provoz, protože se kolem nikdo nemotal a bylo úplný ticho. Dokud jsem neotevřel dveře. Najednou jako kdyby někdo otočil volume z nuly na tisíc. TUC! TUC! TUC! Z oázy absolutního klidu jsem se během pikosekundy ocitnul uprostřed osmdesátkovýho technopekla. Přísahám, že takovejhle akustickej šok jsem ještě v žádným autě nezažil. Stáli jsme přímo vedle zběsile dunící atrakce a uvnitř nebyl slyšet jedinej zvuk. Kdyby se na mě z vedlejší ulice řítil rozjetej troubící Titanic, ani bych si toho nevšim.
Protože ale osmiválec pod kapotou patří mezi věci, který na rozdíl od speedcorový verze Michala Davida rozhodně slyšet chcete, jezdil jsem většinou s otevřeným oknem. Objem těsně pod čtyři litry možná nezní jako moc, ve skutečnosti ale burácí jako šamanskej tamtam ze dna propasti. I při důstojný šouravý jízdě městem je slyšet temný dunění tři bloky daleko. A když to pořádně voroštujete, vylejzaj z hlubin země temný věci, který jste právě vytrhli z tisíciletýho spánku. „Tak teď jsem se málem posral,“ popsal to výstižně kamarád, když jsem to s démonickým rachotem odpálil na jedničku. A já ve zpětným zrcátku sledoval, jak Balrog vylez z kanálu a nasraně usmažil babku o holi.
Není to ten nakřáplej ječák britskejch osmiválců z Jaguaru nebo Astonu, ale má hodně do sebe. Navíc když k tomuhle osmiválci přidáte dvě turba, dostanete se na parádních 500 koní a 660 Nm. O turbo efektu přitom tenhle Bentley nikdy neslyšel a klidně byste věřili, že je to nějaká ohromná atmosféra. Na dlouhý cesty proto moc lepších aut nenajdete. Dvě a půl tuny kůže, dřeva, hliníku a izolace dělaj svý a ten komfort je nebezpečně návykovej. Schválně jsem ale zkusil jet chvíli po široký státovce devadesátkou a po dvou minutách mi z tý dokonalý absence dramatu málem hráblo. I ve 130 km/h motor na osmičku točí jen 1800 otáček a nežere ani 10 litrů. Jenže udržte se…
V první řadě je to ale masírka. Majitel se vůbec netají tím, že právě proto si tohle auto koupil, a na balení mladejch bábovek to prej funguje skvěle. Nevim no. Možná to funguje o něco líp, když na sobě nemáte špatně padnoucí fotbalovej dres s botama od Vietnamců a dready na zádech. Můžu nicméně potvrdit, že pozornosti poutá vážně spoustu a ve městě uděláte velkou parádu. Však se taky na nějaký velký sportování na okreskách ani nehodí. Stačilo mi pár zatáček v divokým tempu a brzdy okamžitě zasmrděly tak brutálním způsobem, že další varování nebylo potřeba. To se radši vyblbněte někde na pouti.
Ne, že by si Continental při ostrý jízdě vedl špatně. Jenže to pořád neznamená, že je to dobrej nápad. Je jako útočná puška s bajonetem. Víte, že tam je, ale doufáte, že ho nebudete muset použít. Protože to bude smrdět, budete pořádně daleko ze svý komfortní zóny a pokud to zvoráte, možná umřete. No a pak je tu cena náhradních dílů a práce mechaniků. Výměna prasklýho předního skla stála majitele, a teď se podržte, asi 120 000 korun. Chcete novej blatník, nebo radši novou Fabii? S tímhle autem jste postrach pojišťoven a zatraceně dobře si rozmyslíte, jestli chcete zničit brzdy nebo riskovat kolo v pangejtu.
Celkově mi GT přišlo o něco víc německý než britský. Hlavně ve srovnání s Aston Martinem mu přeci jen chybí silnější charisma. Je fantastický a promyšlený v každým ohledu, ale výsledkem není vyloženě hmatatelná nebo vyhraněná osobnost. Výsledkem je prostě lepší auto, nadauto, Das Überauto. Jako kdybyste dostali za úkol navrhnout auto bez ohledu na náklady, ale taky bez konkrétního zadání. Umí všechno, co normální auta, a je ve všem o dvě třídy lepší. Je extra pohodlný, extra tichý, extra rychlý, extra působivý, extra příjemný na ovládání a má i extra dlouhej kufr. Vlastně je to taková oktávka pro milionáře.
Foto: Karel Princ