„Vojto, máš nějaký prachy?“ vypálí Ondra do telefonu a trochu mě zaskočí. Na tuhle otázku jsem se už v životě naučil odpovídat opatrně. Vždycky, když konečně vydělám nějaký rozumný peníze, objeví se někdo s touhle otázkou. A je to tady zas, ty lidi maj snad nějakej šestej smysl! „Jak to myslíš?“ říkám váhavě. Hraju vo čas, přemejšlim, jak to skoulim. „No, máš nějaký prachy?“ opakuje netrpělivě. Je to v hajzlu, tohle neukecám. „Nějaký prachy mám…“ přiznávám neochotně a už se s nima v duchu loučim. „Tak to je dobře. Na víkend na tebe zbyde GS F, takže seš v tom nejmíň za trojku.“ No ty vole.
Musel jsem ten víkend zrovna odvézt tři lidi na rodinnou akci, takže jsem předtim dokonce odmítnul bílý dvojkový BMW v kabriu, kam bysme se nevešli. Rodiče by stejně byli nervózní, čím jsem to zase přijel. Lišov je malý město, a když vám před barákem jednou parkuje WRX STI, jindy BMW X6 a pak zase Jaguar, dostanete se do řečí. „Karle, koukej, zase jim přijel ten mladej!“ „Jakej mladej?“ „No takovej ten s tou parádou na hlavě, co prej v Praze prodává drogy!“ Nervózní z toho ale bejvám i já – kdysi prej ožralej ředitel lišovský základky ve svý Volze sešrotoval tři auta přímo na místě, kde vždycky parkuju.
Naštěstí u Lexusu si menší nehody nejspíš ani nevšimnete. Má tak divoký tvary, až mi na fotkách vždycky připadal tak nějak divně zdeformovanej. Jako kdyby to auto prolítlo plotem a kus pletiva si odvezlo sebou na kapotě. S pětilitrovým osmiválcem o síle 477 koní a pohonem zadních kol je to ostatně docela reálnej scénář. I při zapnutý stabilizaci je v ostřejším tempu cejtit, jak se zadku strašně moc chce dovádět. Krásně jemně a plynule se v zatáčce nastavuje a jen čeká, až ho laškovně poplácáte plynem. Na státovkách jsem to ale radši moc nezkoušel, protože pak bych nejspíš o svoje prachy vážně přišel.
Každopádně musim uznat, že v reálu má tohle auto veliký charisma. Čekal jsem usedlýho Japonce posedlýho moderníma technologiema a pohodlím, a místo toho jsem dostal bojem ošlehanýho fanatika, kterýmu ještě nikdo neřek, že druhá světová už skončila a Němci jsou spojenci. GS F je auto ze starý školy. Jestli je pro vás Lexus hlavně synonymem high-tech řešení a hybridů, tohle není ten případ. Má starej motor, starou hloupou převodovku a výkvět Wehrmachtu mu jde tvrdě po krku. A i přesto všechno mi skvěle sednul.
Pravda, když jsem na to konečně moh pořádně šlápnout, trochu mě jeho chování zaskočilo. Ženu fantasticky řvoucí osmiválec k červenýmu poli, připravuju se přeřadit, na poslední chvíli mačkám pravý pádlo pod volantem – a nic. Motor zoufale mlátí ručičkou do omezovače jako autista při záchvatu hlavou do zdi. Až po zdánlivě nekonečný chvíli ho převodovka konečně vysvobozuje. Jestli máte srovnání s německou konkurencí, tenhle pomalej a cukavej automat vás rozhodně neoslní. Ani systémy v autě nejsou zrovna výkřik poslední módy a platí to vlastně skoro o všem.
Papírově se sice dostanete na stovku za 4,6 sekundy, v reálným světě ale bude třeba BMW M5 úplně nesrovnatelně rychlejší. Díky svejm dvěma turbům táhne jako lokomotiva pořád a chudák atmosféra v takovým srovnání zdánlivě nedává žádnej smysl. GS F pracuje od 4500 otáček nahoru monumentálně, ale pokud jedete v normálním režimu a neřadíte si sami, po sešlápnutí plynu se vlastně skoro nic neděje. Z mýho pohledu to ale není nutně špatně. V Lexusu se nemusíte pořád podvědomě krotit, není to napružená mrcha nadopovaná testosteronem. Rychlá jízda v GS F je důsledkem vědomýho rozhodnutí řidiče, že pojede rychle, ne přirozená vlastnost auta.
Ondra říká, že se mi GS F tak moc líbí jenom proto, že mě zkazila moje třílitrová ST220. To je taky auto dvou tváří, který jezdí v první půlce otáčkoměru úplně na pohodu a ve druhý úplně na krev. Jen jsou obě tyhle tváře nesrovnatelně míň extrémní než v případě GS F. Asi má ten kluk pravdu. Mně se líbí gradující, charismatickej a svým způsobem přátelskej projev atmosféry, jemu zase imponuje nekompromisní tah turba v libovolnejch otáčkách. Jenže Ondra je zase saabista, takže je taky zkaženej, jenom jiným způsobem. A jestli bejt fordař, nebo saabista, to je jako se hádat, jestli jsou lepší dready, nebo číro. Tak jako tak jste out.
Líbí se mi, že GS F je ve všem jiný než německý übersedany. Jak odlišně vypadá zvenku i zevnitř, jak se chová jeho točivej osmiválec, jaká nálada z něj dejchá. Díky tomu to není jen další konkurent, ale opravdová alternativa. Jestli vám víc sedí točivá Mazda 6 než Passat TSI, tohle bude vaše auto, až začnete konečně nějak normálně vydělávat. Asi tu volbu budete jen těžko ospravedlňovat v hospodě, kde vás kámoši umlátěj číslama, ale já vás chápu. Ostatně i mýmu tátovi se tenhle Lexus překvapivě strašně líbil, přestože sám jezdí Aurisem a M5 by mu zaručeně připadala jako naprostá zhovadilost.
Foto: Martin Sznapka
